Všichni známe tu tolikrát omílanou historku o tom, proč má vlastně Gaara ty temné kruhy pod očima. Všichni jsme už mockrát slyšeli, že za to může démon, který je v chudákovi Gaarovi zapečetěn. Všichni jsme, ale byli oklamáni! Takto Gaara k těm kruhum pod očima vůbec nepřišel...
Bylo poklidné odpoledne ve Skryté písečné i tři píseční sourezenci neprožívali nic zvláštního: Kankuro si hrál své loutkové divadlo, Temari vymýtila zase část lesa, jak to tím svým vějířem umí a Gaara vystrojil (jako obvykle) pár lidem pohřeb. Prostě klasické idilické odpoledne.
Bylo poklidné odpoledne ve Skryté písečné i tři píseční sourezenci neprožívali nic zvláštního: Kankuro si hrál své loutkové divadlo, Temari vymýtila zase část lesa, jak to tím svým vějířem umí a Gaara vystrojil (jako obvykle) pár lidem pohřeb. Prostě klasické idilické odpoledne.
Náhle se však cosi stalo- zazvonil telefon. Všichni se na sebe podívali. Temari odvážně došla až k telefonu, než ho však zvedla zeptala se nervózně: ,,Nesledovali jste nikdo žádné podivné černobílé video s ženskou, co si češe vlasy, se studnou a s kruhem že ne?" Oba dva se na ni podívali a zakroutili hlavou. Temari tedy odvážně zvedla telefon a po chvíli vykřikla... Po chvíli ticha zavěsila a se zcela vážným obličejem došla až ke Kankurovi. Ten na ní celou dobu lpěl očima.
,,Půjdeš se mnou" řekla pak Temari. "Ne, ne přiznávám se vypatlal jsem ti všechny šminky když sem si potřeboval upravit image, ale s divnými vedii nemám nic společného!" začal se neobratně bránit Kankuro. "O to ted nejde, šminky tu nejsou, to co si vypatlal byl jen vzduch. Ted si pospěš, než nás agenti předběhnou." odvětila s ledovým klidem Temari. ,,A kam vlastně jdeme?" zeptal se stále ještě nechápající Kankuro. ,,No přece do obchoďáku, dneska se konná velký mega výprodej, slevy budou až 50%! Tak pohni než všechno vyprodají" opáčila už poněkud netrpělivá Temari. ,,A co Gaara? Nemůžeme ho přece nechat samotného doma, vždyť se bude bát a navíc bude osamoceně sám." snažil se protestovat Kankuro. ,,Neboj, zaregistrovla jsem ho na X-chat, tam najde všechno co bude chtít, tak už pojď" odbyla ho Temari. "No aby tam toho nenašel až moc" zamumlal Kankuro a cupital za Temari, která právě vyšla ze dveří.
Gaara ještě chvíli seděl na zemi. Poté se však monitor jeho notebooku značky Acer zapnul- přišla mus práva o potvrzení jeho registrace na E-bay. Gaara si sedl k počítači. Chvíli sjížděl You-tube a pak šel radši pařit Travián. Náhle se však monitor rozzářil rudě a objevil se nápis: Pekelná pošta. Gaara to prvně chtěl hodit do SPAM, pak se ale rozhodl to otevřít...
Když to otevřel bylo tam napsáno: ,,Sleduj oranžového králíka s fialovými tečkami- halvně ne žádného růžového černého nebo něco podobnýho nebo skončíš někde u EMO-people, u diskofilů nebo u čeho ještě-" Dál to Gaara nedočetl- neměl odvahu číst dál. Rozhodl se však sledovat onoho pochybného králíka.
Jediný králík, kterého však potkal byl bílý a ještě ke všemu to nebyl králík. Rozhodl se však sledovat aspon tohoto tvora, což se asi po třech hodinách pronásledování ukázalo jako sakra blbý nápad- byl to polární medvěd a moc se mu nelíbilo, že ho někdo sleduje...
Gaara se tedy poněkud otrhaný a zmrzačený po střetu s medvědem začal vracet směrem k domovu. Náhle se ho však přepadli bytosti horší než cokoliv jiného. Byli to diskofilové- byli celí třpytkovaní a flitrovaní, zářili jako diskotékové koule. Popadli Gaaru, potřpitkovali ho a odvlekli s sebou na diskotéku. Když se z ní Gaara po dvou hodinách jako nějakým zázrakem dostal pryč měl v očích naprostou hrůzu, byl celý třpytkovaný a v hlavě mu zněly ty nejdiskofilnější písničky.
Chtěl se dostat co nejrychleji do bezpečí, ale nestihl to. Potkali ho drsní hoperští bikeři. Těm se opravdu nelíbily ty třpytky co měl Gaara na sobě. Tak se rohodli, že ho aspoň pořádně zhulí, ať už s ním je nějaká zábava. Zhulili ho tak, že pak viděl ty oranžový králíčky všude. Pak ho ještě naučili takovým slovům, který Gaara nikdy předtím neslyšel. Nakonec ho nechali běžet.
Gaara s přihlouple vyhuleným úsměvem na tváři potkal EMO skupinku, byli celí v černém a naopak se vůbec nesmáli. Zavlekli Gaaru do temné uličky a tam mu začali vyprávět o svých depresivních emocích. Úplně ho tím dodělali. Nakonec mu dali žiletku a ukázali mu, jak se má správně řezat. Poté co je přesvědčil, že je dost emociální a umí se správně řezat ho nechali jít.
Gaara se doplazil domů- byl v příšerném stavu. Částečně zraněný od medvěda, potřpytkovaný třpytkami s diskofilními písněmi v hlavě, používající prazvláštní a u bikerů oblíbená (neslušná) slova, s vylepaným úsměvem na tváři, plný emocí a s žiletkou na řezání se v ruce.
Tyto zážitky se Gaarovi vryly do paměti, na něco takového nebyl schopen zapomenout. Z těchto příšerností se mu vyrýsovaly temné černé kruhy pod očima. Následně se Gaara rozhodl, že už nikdy radši nebude spát- co kdyby se medvěti, diskofilové, bikeři, Emo a kdoví co ještě rozhodli pro něj vrátit zatím co bude spát.
---
Autor: Evangelle
Zdroj: Konoha.cz